Přeskočit příkazy pásu karet
Přejít k hlavnímu obsahu

O portálu Kontakt Registrovat | Přihlásit

Rozšířené
hledání
TOP10 životních situací
Tisk řešení
Na začátek
Skrýt strom ŽS



Odvolání v trestním řízení
Odvolání lze v trestním řízení uplatnit jen proti rozsudku, řádný opravný prostředek proti usnesení nazývá stížnost. Toto rozlišování mezi odvoláním a stížností mělo základ v trestním řádu z r. 1873, podle něhož bylo možno napadnout rozsudek jak odvoláním, tak zmateční stížností (odvolací a zmateční důvody se však lišily a různé byly i soudy, které o těchto opravných prostředcích rozhodovaly). Řízení o odvolání se nazývá opravné řízení a je nepovinným stadiem celého řízení trestního.
Odvolání je třeba podat do osmi dnů od doručení rozsudsku a mohou ho podat jak státní zástupce, tak obžalovaný, případně i jeho příbuzní, poškozený, který uplatnil nárok na náhradu škody, nebo zúčastněná osoba proti výroku o zabrání věci. V neprospěch obžalovaného ale jen státní zástupce či poškozený. Opožděně nebo neoprávněně podané odvolání odvolací soud zamítne, pokud nebude splňovat všechny zákonné náležitosti, tak je odmítne. Zamítne jej také tehdy, pokud odvolání shledá nedůvodným, jinak rozsudek zcela nebo částečně zruší a buď věc postoupí jinému příslušnému orgánu, trestní stíhání přeruší či zastaví, věc vrátí státnímu zástupci k došetření či soudu I. stupně k novému rozhodnutí, nebo ve věci rozhodne sám. Sám ale nemůže obžalovaného uznat vinným skutkem, pro který již byl napadeným rozhodnutím zproštěn, a nemůže ho také uznat vinným těžším trestným činem (zásada zákazu reformatio in peius). Pokud věc vrátí soudu I. stupně, je ten poté vázán právním názorem soudu odvolacího.
 
Zpět