V České republice existuje téměř šest tisíc akademicky talentovaných uchazečů o vysokoškolské studium, kteří jsou otevření profesi učitelství, ale nepodali si k jeho studiu přihlášku. Tento počet představuje významný nevyužitý potenciál – je to zhruba dvojnásobek ročního počtu absolventů studia učitelství.
Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy (MŠTM) ve spolupráci se společností SCIO realizovalo šetření mezi uchazeči o vysokoškolské studium na téma, jak zaujmout talentované budoucí vysokoškoláky pro studium učitelství. Z něj mj. vyplynulo, že mezi uchazeči je bezmála šest tisíc nadprůměrných, tzv. akademicky talentovaných uchazečů (čtvrtiny uchazečů s nejlepšími výsledky v testu), kteří jsou ochotni uvažovat o učitelské profesi, ale z různých důvodů si přihlášku podávají na jinou než pedagogickou fakultu. Jedná se tak zhruba o dvojnásobek ročního počtu absolventů studia učitelství.
Tito uchazeči sice věří, že by je studium učitelství připravilo odborně, nevěří však, že by je naučilo učit a pracovat s dětmi. Studium zároveň nevnímají jako výzvu. Profesi učitele pak vnímají spíše negativně a myslí si, že jde o stresující práci bez dostatečného respektu, ve které je nedostatečný prostor pro kariérní růst a navíc profese uzavírá cestu k jinému atraktivnímu zaměstnání. Myslí si také, že studium klade malý důraz na praxi. Respondenty šetření bylo více než 6300 účastníků loňských Národních srovnávacích zkoušek, které desítky fakult využívají jako součást přijímacího řízení.
„Je potřeba uvést, že představy respondentů o studiu a profesi učitele samotné ne vždy odpovídaly skutečnosti. Mnoho z nich neznalo platové ohodnocení ve školství, které v posledních letech celkem rapidně vzrostlo, ani to, že nové akreditace studia učitelství obsahují až 15 % objemu praxí,“ říká Jakub Drbohlav z ministerstva školství. „Aktuální data jen potvrzují výsledky podobných šetření z minulých letech. Z nich vyplývá, že je zde nemalá skupina velmi talentovaných studentů, kteří by měli zájem učit, ale náš vzdělávací systém o ně z různých důvodů přichází už na samém počátku jejich profesní kariéry,” poznamenává vedoucí projektu Národních srovnávacích zkoušek Scio Eliška Hloupá Sovová.
Ministerstvo školství navíc v úzké spolupráci s pedagogickými fakultami již několik let intenzivně pracuje na reformě pregraduální přípravy učitelů. „Situaci začínajících učitelů by pak mohli významně vylepšit pozice uvádějícího a provázejícího učitele, které jsou obsaženy v novele zákona o pedagogických pracovnících, jež je v současné době v poslanecké sněmovně,“ vysvětluje Jakub Drbohlav z MŠMT, který má reformu přípravy učitelů na starosti. „Právě provázející učitelé jsou součástí širšího posunu k výrazně vyšší kvalitě praxí a propojení studia na fakultách s praxí. Až bude systém provázejících učitelů fungovat naplno, budeme mít podobný systém praxí jako ve Finsku, Švédsku nebo Rakousku,“ dodává Jakub Drbohlav.
Výsledky průzkumu budou poskytnuty pedagogickým fakultám, aby s nimi mohly dále pracovat. Výsledky naleznete v souborech ke stažení.
Zdroj: MŠMT ČR
