Dobrý ředitel rovná se dobrá škola. Jenže ne vždy k tomu má vhodné podmínky

15. září 2021
Management
Autor článku: Jana Cenková
Dobrý ředitel rovná se dobrá škola. Jenže ne vždy k tomu má vhodné podmínky

Ředitelé základních škol by měli být lídry primárního vzdělávání, garanty moderní výuky a jako kompetentní manažeři řídit edukaci v České republice. Mají však pro to vytvořené dostatečné zázemí a podmínky? Jaká je situace ředitelů ve Zlínském kraji, v němž působí přes 250 základních škol, které mají nejvyšší počty kvalifikovaných učitelů a ve výsledcích se v regionech drží na nejvyšších příčkách? O tom a dalších otázkách debatovali odborníci v on-line diskuzi s názvem Ředitelé ZŠ: Klíčové postavy českého školství v rámci 61. ročníku Zlínského filmového festivalu.

Debatu zahájil a moderoval Vladimír Kroc z Českého rozhlasu. Pozvaní řečníci se shodli na tom, že ne vždy jsou ředitelé základních škol na tuto komplexní roli dostatečně odborně připravení. Klíčovou roli v zajištění správného fungování a směřování školy přitom hraje dobře nastavený vztah se zřizovatelem založený na vzájemné důvěře. Ředitelé by se měli především věnovat odborné práci a neztrácet čas méně podstatnými úkoly, jako jsou administrativní nebo provozní záležitosti.

Ředitel ZŠ Olomouc Jiří Vymětal je toho názoru, že funkce ředitele základní školy je rozsáhlejší než manažerská profese, protože kromě vedení svých spolupracovníků zodpovídá také za celou řadu jiných činností, například správu budovy. „Škola se musí vyvíjet, aby výuka byla efektivní, vyhodnocovat, jak působí na žáky i rodiče. Často nám chybí diskuse se zřizovateli školy a jejich podpora. Ředitel si pak připadá osamělý, frustrovaný z neustálých kontrol. Zřizovatel má přitom vytvářet podhoubí, aby školy mohly nejen fungovat, ale i růst,“ říká Jiří Vymětal.

Podle ředitelky ZŠ Střílky Martiny Raiserové, potřebují vedoucí pedagogové oporu v administrativě, a to nejen v té právní. Ředitelé zpracovávají desítky dokumentů, hlášení, přehledů, tabulek, výkazů, dotazníků (kolem 60 dokumentů až tři roky zpětně), což jim zabírá tolik potřebný čas na rozvoj inovativní výuky. „Jsme malá venkovská škola, ale snažíme se držet krok s těmi velkými. Rádi bychom, aby naši žáci obstáli ve velkoměstě, kam budou přecházet na střední školy. I když jsme pozitivní a inovativní, neustálé papírování a vypisování nových a nových směrnic nám bere prostor na kvalitní projekty,“ uvádí Martina Raiserová.

Ředitel ZŠ Sedmikráska a spolupracovník projektu Ředitel naživo Pavel Sumec se domnívá, že šéf základní školy by měl být nejen dobrým pedagogem, ale také mediátorem, který umí vést smysluplnou debatu s rodiči. „Doba covidová nás naučila diskutovat i o méně příjemných věcech, jako je například nařízení, že děti ve školách musí nosit roušky. Vždy je však lepší stavět na tom, co nás spojuje – zajímavé práci, fundovaných lidech, žácích a určité profesní svobodě,“ tvrdí Pavel Sumec. Určité návyky a kompetence by podle jeho slov měla budoucím ředitelům předávat už pedagogická fakulta.

Podle Ondřeje Andryse, náměstka ústředního školního inspektora ČŠI, jsou ředitelé základních škol nejvýznamnějším článkem vzdělávacích systému. „Máme tady 4.500 základních škol s vysokou mírou autonomie, ale dlouho chyběla systémová podpora ředitelů. Postupně se však situace přece jen zlepšuje. Velkou pomocí při snižování administrativní zátěže by byl třeba jednotný informační systém sdílený mezi školami, ministerstvem i zřizovateli, upozorňuje Ondřej Andrys a dodává: „O funkci ředitelů škol je dnes malý zájem, často se uchází jediný kandidát. Ředitel školy je přitom tím nejdůležitějším aktérem, na jehož osobnosti a kvalitách závisí většinou kvalita celé školy. I proto je potřeba udělat všechno pro to, aby pozice ředitele školy byla pro pedagogickou veřejnost atraktivní.”

Panelovou diskusi Ředitelé ZŠ: Klíčové postavy českého školství uspořádal Aspen Institute CE ve spolupráci s Hospodářskými novinami. Je součástí debat, které předcházejí výroční konferenci Kam kráčíš, Česko/Evropo 2021.

 

Zdroj: Aspen Institute Central Europe