Co děti ve škole potřebují? Zeptal se jich Nadační fond Eduzměna

16. únor 2022
Žáci a studenti
Autor/ka článku: Magda Šulcová
Co děti ve škole potřebují? Zeptal se jich Nadační fond Eduzměna

Pro školáky je důležité mít dobré vztahy se spolužáky i s učiteli, od kterých potřebují respektující přístup. Kvůli obavám z kritiky se bojí dělat chyby a kvůli známkám i písemkám bývají ve stresu. Často také přemýšlejí nad tím, k čemu jim učivo v životě bude a když nemají pocit, že má smysl, ztrácejí motivaci. Napříč celým regionem se řada dětí i učitelů shodovala, že by se víc chtěli učit venku.

Vyplývá to z unikátního průzkumu, ve kterém odborníci z Eduzměny zjišťovali potřeby žáků na 23 základních a středních školách na Kutnohorsku. Zaměřovali se hlavně na čtvrťáky a osmáky a na žáky 3. ročníků středních škol a jim odpovídajících tříd na víceletých gymnáziích. Celkem se do průzkumu zapojila necelá tisícovka školáků.

Děti měly radost, že jejich názor někoho zajímá

„Naším cílem je, aby se zapojení dětí zvýšilo, aby to bylo nejen o nich, ale aby se samy aktivně mohly podílet na změnách, které budou ve školách nastávat. Analyzovali jsme témata, která se objevovala nejčastěji, napříč školami, abychom se podívali na to, jaká je situace z pohledu celého regionu,“ vysvětluje důvody, proč mapování potřeb dětí proběhlo, ředitel Nadačního fondu Eduzměna Zdeněk Slejška.

„Děti byly rády, že mohou vyjádřit svůj názor a že je za něj nekritizujeme. Pozitivně hodnotily i to, že se o svých spolužácích dozvídaly informace, které nevěděly a rozšířily si tak pohled na celou svou třídu a kolektiv,“ popisuje analytička Eduzměny Lucie Soukeníková.

Vystresované děti se nedokážou soustředit

Průzkum potvrdil, že významným faktorem, který ovlivňuje kvalitu učení, je stres. Pokud se děti učitelů bojí, jsou nervózní a samy cítí, že nejsou schopny se soustředit na učení. „Děti poukazovaly na to, že když píšou test, kterého se bojí, až v poslední hodině, nejsou schopné se adekvátně soustředit v hodinách, které mu předcházejí,“ říká Lucie Soukeníková.

Z odpovědí také vyplynulo, že žáci potřebují respektující přístup a že obrovský vliv na atmosféru ve třídě má osobnost pedagoga. U většiny dětí zaznívala i velká potřeba fungovat jako tým. Týkalo se to mimo jiné trávení společného času, například na školním výletě nebo s třídním učitelem.

Pokud učení nemá smysl, ztrácejí motivaci

V průzkumu se také potvrdilo, že pokud děti nemají pocit, že to, co se učí, má smysl, ztrácejí motivaci. To se často stává s přechodem z prvního na druhý stupeň. Pedagogům na prvním stupni se totiž více daří vysvětlit užitečnost učiva: například, že se děti učí počítat proto, aby si dokázaly nakoupit a neošidili je v samoobsluze.

Ztrátu motivace s přechodem z prvního na druhý stupeň v průzkumu zmiňovali i učitelé. Ne všichni si ale tento jev propojují se skutečností, že dětem učivo nepřipadá smysluplné.

„Samy děti si uvědomovaly, že jsou předměty, jejichž učivo jim není blízké. Ve chvíli, kdy ale učitel dokáže děti nadchnout, vnímají jako užitečné a zajímavé i tyto předměty. Zde se ukázalo, jak velmi záleží na tom, jestli je učitel sám pro svůj předmět zapálený a dokáže děti zaujmout. Což si často uvědomuje i vedení školy. Tedy, že motivace a přístup učitele, aby učil rád a učit chtěl, je velmi důležitá,“ vysvětluje Lucie Soukeníková.

Víc pokusů a pestřejší hodiny

Řadu dětí učení nudí, protože je pro ně příliš monotónní. Nebaví je časté a dlouhé zapisování toho, co učitel diktuje, chtěly by mít možnost psát si jen to důležité. Často zmiňovaly potřebu pestřejší výuky. „Rády pracují s různými pomůckami a dělají pokusy, kde mohou názorně pochopit nebo aplikovat to, co se učí. To jim pomáhá a chtěly by se tomu při vyučování věnovat častěji,“ vysvětluje Lucie Soukeníková.

Lepší podmínky pro učení i relaxaci

Jak už bylo řečeno, vztahy s kamarády jsou pro děti důležité. I školu vnímají nejen jako místo, kde se učí, ale je pro ně také prostorem, kde s kamarády tráví volné chvíle. V průzkumu zazněla potřeba mít místo pro setkávání s kamarády, mít klubovnu, deky na zahradě, nebo lavičky na chodbách, kde by si mohly sednout.

„Pro mě bylo velmi překvapivé, že panovala velká shoda mezi učiteli i dětmi napříč téměř celým regionem v potřebě učení se venku. Děti často měly chuť být víc venku a učitelé v této souvislosti vyjadřovali potřebu naučit se, jak venku učit,“ říká Lucie Soukeníková.

Do hodin by žáci rádi víc zapojili digitální technologie. „Počítače by chtěli využívat nejen k procvičování, ale učit se i programovat, což zmiňovaly už děti na prvním stupni,“ dodává Lucie Soukeníková.

Práce s chybou a zpětná vazba

Jak naznačil průzkum, děti často postrádají zpětnou vazbu a také mají strach dělat chyby. Chyba totiž z pohledu učitele většinou znamená kritiku nebo výčitky ve formě „To už máte dávno vědět, jak to, že to neumíte?“

„Děti by od učitele potřebovaly zpětnou vazbu, která pro ně bude prorůstová a která jim poradí, jak se z chyby poučit,“ upřesňuje Lucie Soukeníková. V řadě odpovědí děti oceňovaly, že někteří takovou zpětnou vazbu dát umějí. „Na řadě škol byla zmíněna konkrétní jména učitelů, ze kterých by si zbytek učitelského sboru podle žáků mohl vzít příklad,“ říká Lucie Soukeníková.

Odborníci, kteří s dětmi mluvili, se zaměřovali na tři hlavní pilíře, které jsou podle Eduzměny potřeba, aby v českém vzdělávacím systému mohlo dojít k pozitivním změnám. Patří sem bezpečné klima školy, schopnost učit se z toho, co děláme a aktivnější způsob učení. Pětiletý projekt na Kutnohorsku Eduzměna spustila na začátku roku 2020. Prvním z kroků bylo podrobným mapováním zjistit situaci každé školy a společně naplánovat kroky, které podpoří učení dětí i celkové školní klima. Řada škol už takový rozvojový plán má, někde teprve vzniká. Po pěti letech se celý proces vyhodnotí a model se rozšíří tak, aby ho v roce 2030 mohli používat na školách ve 20 % regionů Česka.

Zdroj: Eduzměna