13. říjen 2020: Den Ady Lovelace

13. říjen 2020
Aktuality
Autor článku: Martina Němcová
13. říjen 2020: Den Ady Lovelace

13. říjen 2020 slavíme jako Den Ady Lovelace. Má připomenout a oslavit přínos žen v oblasti vědy, techniky a technologií, přírodních věd a matematiky. Adin příběh má inspirovat dívky a mladé ženy ke kariéře v oblasti přírodních věd a technologií. Kdo byla Ada Lovelace a proč si ji dnes připomínáme?

Ada Lovelace: vizionářka viktoriánské doby

Tvrzení, že v roce 1840 se zrodila počítačová věda, se může zdát bláznivé, ale dlouho před vznikem Bomby[1], Colossus[2] či Harvard Mark I[3] – dávno předtím, než byl kdy nějaký počítač vůbec sestrojen, se objevila pozoruhodná žena, jejíž chápání počítačů bylo jedinečné a více než sto let nedoceněné. Vyrostla v době, kdy bylo běžně ženám odpíráno právo na vzdělání, přesto viděla do budoucnosti dále, než její mužské protějšky a její práce ovlivnila myšlení největších mozků druhé světové války.

Malá Ada

Ada se narodila 10. 12. 1815 jako jediné legitimní dítě romantického básníka George Gordona Byrona (měl ještě další děti, ale ty se narodily mimo manželství) a vzdělané, nezávislé baronce z Wentworthu, Anně Isabele známé jako Annabella.

Byron rodinu velmi krátce po narození Ady opustil a její matka se s ní vrátila zpět do sídla svých rodičů. Malá Ada dostala, stejně jako její matka Annabella, prvotřídní vzdělání, přestože byla vzdělávána doma. Annabella sama byla velká filantropka, založila několik škol, ve kterých bylo vyučování založeno na spolupráci a radosti z učení, což bylo ve velkém protikladu k tehdejšímu systému škol ukotveném zejména v tělesných trestech a ponižování.

Ada odmala projevovala zájem o matematiku a mechaniku. Když její matka vážně onemocněla a byla nucena se od ní kvůli léčbě odloučit, tehdy 12letá Ada pracovala na návrhu parou poháněného létacího stroje, aby mohla matku navštívit. Svému návrhu věnovala spoustu času a inspirovala se anatomií a mechanismem letu ptáků. Její návrh o 15 let předběhl vzdušný parní stroj patentovaný Williamem Hensonem and Johnem Stringfellowem v roce 1842.

Tyto nezvyklé zájmy byly u Ady její matkou podporovány, samozřejmě ale stále pokračovala v domácím studiu všeobecně vzdělávacích předmětů. Matka Adě nicméně zařídila nejlepší učitele matematiky a přírodních věd. Jedním z nich byla Mary Somerville, skotská astronomka a matematička. Známou se stala v roce 1831, když publikovala Mechanismus nebes, překlad pětidílného pojednání Mécanique Céleste[4] od Pierra-Simona Laplace.

Dalším z Adiných učitelů v pozdějším věku byl Augustus De Morgan, matematik a odborník na symbolickou logiku.  To on povzbuzoval Adu, aby se matematice nadále věnovala, protože jej uchvátily Adiny znalosti a schopnosti. Nechal se slyšet, že „kdyby Ada byla muž, stala by se předním odborníkem na matematiku, možná by získala i celosvětový věhlas“.

Ada programátorkou

V roce 1833 byla Ada představena dalšímu matematikovi, Charlesi Babbagemu. Adě bylo 17, Babbage měl 42 let. Bylo to přátelství, které změnilo Adě život. Charles Babbage byl vynálezce a strojní inženýr; když přičteme Adino nadšení pro stroje, je jasné, že ti dva se rychle spřátelili. Ada byla ohromena Babbagovými vynálezy, na něj zase udělal dojem Adin intelekt, analytické myšlení a znalosti matematiky. Ada spolupracovala s Babbagem na vývoji jeho „analytického stroje“. Tento stroj měl všechny prvky moderního počítače – aritmetickou jednotku, podmíněné větvení a zabudovanou paměť.

V letech 1842–1843 přeložila článek italského vojenského analytika Luigiho Menabrea o tomto stroji, který byl publikován ve vědeckém časopise vydávaném v Ženevě. Článek vyšel ve francouzštině, kterou Ada výborně ovládala. Protože její technické znalosti byly daleko hlubší, opravila chyby autora a překlad doplnila vlastními rozsáhlými poznámkami (nadepsanými jednoduše Notes – „poznámky“), které mimo jiné obsahují první známý počítačový program – algoritmus, určený k provedení strojem.

Ve svých poznámka Ada navrhla několik raných počítačových programů, na Babbageův návrh byl jeden z programů zaměřen na Bernoulliho čísla, složitý numerický systém popsaný švýcarským matematikem Jakobem Bernoullim. Na Bernoulliho číslech nebylo nic zvláštního, Ada si mohla vybrat jakýkoliv jiný numerický systém. Šlo jen o to ukázat, že numerické systémy mohou být generovány strojem.

Přestože Babbage už předtím vytvořil několik návrhů programů, až Ada je propracovala a zkompletovala, a také to byly její programy, které byly prvně publikovány. Proto je Ada Lovelace dnes známá jako první počítačová programátorka: byla první, kdo sepsal a publikoval kompletní sadu instrukcí, které výpočetní zařízení může použít, aby dospělo k výstupu.

Kromě příspěvku k počátečním dějinám počítačů se ve svých poznámkách věnovala také vizím ohledně pokročilých schopností počítačů: skládání hudby a kreslení obrazů a využití techniky ke spolupráci jednotlivců i společnosti.

Ada se v roce 1835 provdala za barona Kinga, který byl později povýšen na hraběte z Lovelace. Ada se stala hraběnkou z Lovelace. Manželství bylo uzavřeno z lásky a Adin manžel svou ženu v její práci podporoval. Ada přivedla na svět tři děti. Zemřela v roce 1852 a je pohřbena vedle svého otce, kterého za svého života nikdy neviděla.

Od roku 2009 se každé druhé úterý v říjnu slaví jako Den Ady Lovelace. Má připomenout a oslavit přínos žen v oblasti vědy, techniky a technologií, přírodních věd a matematiky. Adin příběh má povzbudit dívky a mladé ženy ke kariéře v oblasti přírodních věd a technologií.

 

Článek byl zpracován na základě životopisu Ady Lovelace od autorky Suw Charman-Anderson, www.wisecampaign.org.uk/events/ada-lovelace-day-2020/

Zdroj odkazů a úvodního fota: Wikipedie

 

[1] Bomba (the Bombe) bylo elektromechanické zařízení, které během druhé světové války pomohlo britským kryptologům dešifrovat tajné německé zprávy, zakódované pomocí přístroje Enigma.

[2] Colossus byl tajný britský počítač, navržený a postavený roku 1943 pro analýzu zachycených německých rádiových depeší zakódovaných přístroji typu Lorenz SZ. Colossus byl největším počítačem své doby. Uvedení počítače do provozu v roce 1944 zkrátilo luštění zachycených zpráv z týdnů na hodiny.

[3] Jde o komplikované elektromechanické zařízení, dnes označované jako nultá generace počítačů. Byl postaven Howardem H. Aikenem v únoru 1944 za spolupráce firmy IBM a americké Harvardovy univerzity.

[4] Mécanique Céleste – Nebeská mechanika je vědní obor ležící na rozhraní mezi astronomií a teoretickou mechanikou, zabývající se popisem pohybu kosmických těles vesmírem a určováním jejich drah.