Ve vzdělávání a výchově přežívá řada mýtů, které ve svém důsledku škodí dětem a celé společnosti. Učitelé, rodiče i veřejnost najdou v této publikaci argumenty, proč tradiční způsob výuky poškozuje rozumový, citový i morální vývoj dětí, a současně se seznámí s východisky pro změnu.

Obsah

1. I ve vzdělávání přežívají mýty, které ve svém důsledku dětem škodí

2. Tvrzení, že by se děti neučily bez donucení, je většinou mylné

3. I nezáživná látka se dá zvládnout, pokud mají žáci vliv na způsob učení

4. Známky jsou pro kvalitu učení a vytváření zájmu o vzdělání škodlivé

5. Je rozumné, aby se všechny děti stejného věku učily ve škole úplně totéž?

6. Dobrý učitel by neměl být ve třídě hlavním hercem, ale režisérem

7. Vědomosti či rozvoj osobnosti není dilema - chce to však jinou školu

8. Učebnice nejsou pro kvalitní vzdělávání nepostradatelné

9. Doporučení učitelům: když nevíte, zeptejte se dětí

10. Kontrola k pěstování odpovědnosti nestačí

11. Výuka založená na odměnách a trestech má rizika

12. Ve stresu lze ze sebe vydat naučené, ale nelze se učit nové

13. Bezpečné klima ve třídě je nutnou podmínkou kvalitního učení

14. Známky a časná selekce dětí jsou velkou bolestí naší školy

15. Děti se učí zejména tím, čím žijí, doma i ve škole

16. Spolupráce znamená daleko více než soutěžení

17. Péče o rozvoj osobnosti žáka není něco navíc, je i prostředkem pro lepší učení

18. Počet dětí ve třídě není tak velkou překážkou, jak se běžně myslí

19. Spolupráce rodiny a školy by se neměla omezovat jenom na doučování

20. Odpor proti změně lze pochopit, ale i překonat