Waldorfská pedagogika
Rodinný klub Waldík otvírá 13. září 2010 v centru Zlína (54. budově Svitu) waldorfskou školičku pro děti předškolního věku.
Rozhovor s docentkou Miluší Kubíčkovou, propagátorkou antroposofie, která ve svých osmdesáti pěti letech stále čiší vitalitou. Píše knihu a chystá se připravit nový výtisk již rozebraného titulu Vůle ke zdravému životu. Tématem rozhovoru Barbary Hansen Čechové, šéfredaktorky časopisu Rodina a škola, byly priority ve výchově a o to, jak mohou dnešní učitelé čelit nekázni žáků.
Děti jako svobodné individuality, jejichž výchova vychází z jejich přirozených předpokladů. A individuální předpoklady každého dítěte jsou v jeho výchově respektovány, aby z každého vyrostl silný jedinec. Toho chtěl dosáhnout tvůrce pedagogiky waldorfských škol a duchovní badatel Rudolf Steiner.
Po roce 1989 začaly u nás díky četným iniciativám pronikat do veřejného povědomí waldorfské školy coby nová školská alternativa přicházející ze zahraničí. Bohužel se však postupně poměrně silně vžila představa, že waldorfské školy jsou určeny převážně pro děti s postižením, tzn. že se jedná o školy nejspíše speciální.
Waldorfská pedagogika je pro mnoho lidí jediným, a tudíž mylně typickým představitelem alternativních škol. Je to paradox, protože ve skutečnosti se od ostatních našich alternativních škol dosti výrazně odlišuje.
