Přeskočit příkazy pásu karet
Přejít k hlavnímu obsahu

O portálu Kontakt Mapa webu Registrovat | Přihlásit

Rozšířené
hledání
Sedm omylů ve výchově, kterých by se rodiče neměli dopouštět

​I já společně s autorem článku věřím, že můžeme naplnit život čímkoli, co je v našich silách. Že můžeme růst tam, kam vydržíme. Život je totiž nepřetržitá změna. Ale růst je o volbě.

 

Sedm omylů ve výchově, kterých by se rodiče neměli dopouštět

1) Zvolit si to, co máme rádi, znamená něco ztratit

Z dob otrokářství stále přežívá představa, že práce má být utrpení. Už v tom slově zaměstnání má být hořká pachuť. Něco jako galeje. Proč mají lidé pocit, že když začnou dělat to, co mají rádi, musejí nutně ztratit? Máme-li co nejlépe využít svou individualitu, protože každý máme svou přednost, svou DNA, tak naopak nesmíme stát v řadě, v jedné uniformě. A už vůbec ne dělat jen to, co si přejí jiní, protože potom nebudeme dělat to, co sami dokážeme s největší vášní. Zaujetí je klíčový faktor úspěchu. Posiluje, motivuje. V čem jiném se chceme učit, zlepšovat, zdokonalovat přirozeněji, než v tom, co máme rádi?
 
Věřím v naprostý opak: Že zvolit si to, co máme rádi, znamená jedině získat.
 

2) Budu-li chtít zlo, přitáhnu dobro

Dalajlama řekl: „Co chceš, nejprve dej.“ Zajímavý muž. Sám všem žehná a lidmi je požehnaný. Naopak Putin poslal vojáky do Ukrajiny a diví se, že mu svět nefandí. Co za to očekává? Že sklidí dobro? Lidé, kteří žlučovitě závidí, se diví, že se jim štěstí vyhýbá. Že s nimi nikdo nechce pracovat. Obviňují ze svého neúspěchu vládu, bohaté, své laso nenávisti stále zkracují, až očerní všechny kolem sebe. Jen na sebe zapomenou. Přitom u sebe by měli začít.
 
Věřím tedy v naprostý opak: Budu-li chtít chudobu, přitáhnu chudobu.
 

3) Chyba je neúspěch

„Tohle neumíš, tak to nedělej, jinak v tom budeš outsider,“ říkají ti rodiče, kteří mají hned o všem jasno. Kdyby se tím děti řídily od narození, nebudou chodit, mluvit ani psát. Vždyť kolikrát jsme spadli z kola, než jsme se naučili jezdit?
Úspěch přichází zásluhou zkušenosti. A zkušenost je to, co dostáváme, když nedostáváme to, co chceme. Překážky nás nemohou zastavit. Ani problémy, ani lidé. Všechny bariéry jsou totiž dočasné, dokud je poprvé nepřekonáme. Jediná bariéra, která nás zaručeně zastaví, jsme my sami. Když to dovolíme.
 
Věřím tedy v naprostý opak: Chyba je předpoklad úspěchu.
 

4) Minulost si musíme nést s sebou

Příroda musí být hloupá, když nás zapomněla dovybavit cisternou na chyby a špatné zkušenosti. Alespoň si to myslí ti lidé, podle nichž si všechny útrapy, odmítnutí a bolesti musíme nosit celý život s sebou. Pokud vše, co minulost dokáže, je pomlouvat to, co nám nabízí dnešek, nevěnujme jí pozornost.
 
Vzpomenete si ještě, kolikrát v životě jste se ptali Proč? Proč se zrovna mně tohle přihodilo? Čas Vám přinesl odpověď. Hořký zážitek přeměnil v energii do pomyslné baterky, jež Vám poté svítila na cestu v nejtemnějších chvílích.
 
Moje kamarádka musela prožít hororový rok s alkoholikem, aby už nikdy o alkoholika nechtěla zavadit. Děkuje za tu zkušenost. Můj kamarád zažil teror v zaměstnání, aby si následně založil vlastní firmu, v konkurenčním boji zničil svého exzaměstnavatele a vytvářel perfektní pracovní podmínky pro všechny zaměstnance, kteří na něj nedají dopustit. Je vděčný za katastrofální historii.
 
Jediný způsob, jak překonat minulost, je nechat ji daleko za sebou. Hořkost je dobrá, umožní rozeznat, kdy život chutná sladce. Ale přehrávat si stále špatné okamžiky, které již minuly, může způsobit, že přehlédneme krásné momenty, které nám chtěly vstoupit do života. Mějme oči otevřené raději pro vše dobré.
 
Věřím tedy v naprostý opak: Minulost si není proč brát s sebou.
 

5) Peníze jsou nejdůležitější

„Hlavně si sežeň práci, a jak ji budeš mít, už se z ní nehni a poslouchej…“
 
Zeptal jsem se několika lidí v jejich posledních dnech, co je pro ně v té chvíli důležité. Ať měli jakýkoli osud, shodovali se v hodnocení. Přáli si být lidmi, na jejichž životě záleželo. Zda byli produktivní, užiteční, rozdíloví. Nikdo nemluvil o penězích. Naopak, pokud nějaké zanechávali příbuzným, hrozili se svárů.
 
Neřiďme se penězi. Kdykoli jsem se ocitl v pasti mezi svými sny a tím, co lidé v mém okolí považovali za dobré pro mě, rozhodoval jsem se podle toho, co mi dělá radost. Kdybych se rozhodoval podle svého okolí, ano, všichni kolem by byli šťastni, jen já ne. Kdyby se tak rozhodoval každý, pak nebude šťastný vůbec nikdo. Chytejme se nápadů a aktivit, které dokážou, že stále žijeme. Snažme se dosáhnout na věci větší hodnoty, které za peníze nejde koupit.
 
Věřím v naprostý opak: Peníze mají do největší důležitosti opravdu daleko.
 

6) Bolest za úspěch nestojí

Mnozí namítnou: Jestliže peníze nejsou důležité, proč se o něco snažit? Proč riskovat? Reinhold Messner, který zdolal všechny osmitisícovky, řekl: „Teprve když vylezete na horu, poznáte, jaký je z ní výhled. Bolí to. Ale stojí to za to.“
 
Průměrným lidem vadí nepohodlí a prohry. Ale chuť vítězství nikdy neoceníte, když předtím nedostanete párkrát lekci. Někdy cesta trvá dlouho, ale všechno má svůj čas a i v lásce platí, že nejšťastnější je ten, kdo měl srdce na padrť.
 
Věřím tedy v naprostý opak: Bolest za to stojí.
 

7) Co nechceme, nepotřebujeme

Rodiče nás učili, že lidé se trápí, když nedostávají to, co chtěli. Proto je lepší raději nic nechtít. Paradoxně nic člověku neprospívá více. Věci, které se nám nedaří změnit, často mění nás, a k lepšímu. Z nabubřelců se stávají skromní a pokorní lidé, kteří si váží mála. Naučme se ovládat své reakce na vnější dění a nesnažme se ho kontrolovat. Málokdy totiž skončíme přesně tam, kde jsme skončit chtěli, ale vždycky skončíme zaručeně tam, kde jsme potřebovali.
 
Věřím tedy v naprostý opak: Co nechceme, potřebujeme.
 
Věřím, že můžeme naplnit život čímkoli, co je v našich silách. A že můžeme růst tam, kam vydržíme. Život je totiž nepřetržitá změna. Ale růst je o volbě.
 
Zdroj: Firstclass, www.firstclass.cz
Autor: Petr Casanova
Vložil/a: Jana Vodáková